Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 60 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Patnácté výročí agrese NATO Tisk Email

Středa, 26. března 2014



Agrese 19 zemí paktu NATO na SR Jugoslávii začala před 15 lety náletem 464 letadel a raketami „tomahavk“. Na zemi s 11,5 milionů obyvatel zaútočily armády 19 států NATO čítající 743,8 milionů obyvatel.

Po neúspěšných jednáních v zámku Rambouillet před 15 lety začala 24. března agrese NATO na Svazovou Republiku Jugoslávii.

„Podle původní americké strategie po pádu Berlínské zdi mělo ničení Jugoslávie začít s Kosmetem. George Bush starší vyhrožoval Miloševičovi vojenským zásahem již

v roce 1992. Jednání v Rambouillet bylo fraškou, v té chvíli již existoval příkaz, aby SRJ byla bombardována, jen se čekalo na politicky vhodnou chvíli,“ říká Živadin Jovanović bývalý šéf jugoslávské diplomacie.

V té chvíli měly státy NATO 743,8 milionů obyvatel a státní rozpočet 3.312 miliard dolarů, zatímco SRJ, na kterou zaútočily 11,5 milionů obyvatel a rozpočet 3,85 milionů dolarů.

Dle odhadů aliance jugoslávská armáda tehdy technologicky zaostávala 30 let za agresorem.

„Politici se po Daytonu ukolébali a začali věřit tomu, že Západ považoval Miloševiče za mírotvorce, a že nám Amerika najednou začala být nakloněná. Nepochopili, že to byl omyl, během kterého se NATO připravovalo na útok na Srbsko,“ svědčí generál Spasoje Smiljanić, velitel Válečného letectva a protiletecké obrany v době agrese.

Tehdejší vojenská bezpečnostní služba upozornila, že se v roce 1997 hlavní štáb UÇK přesunul z Německa do Albánie, a v březnu 1998 se dostal na Kosovo a Metochii. Tehdy bylo zřízeno jednotné velitelství roztroušených skupin a zformována jednotná UÇK s 20.000 teroristy, s kterými se policie nedokázala vypořádat.

Později v roce 1998 byla angažována armáda, která porazila UÇK a počet jejích příslušníků klesl na 2 000 teroristů rozházených po horských oblastech. Následoval však politický nátlak a na základě dohody Miločević – Holbruk na Kosovo přijela Verifikační mise OBSE, jejímž členy byli „penzionovaní“ západní zpravodajci a důstojníci.

Těsně před jednáním v Rambouillet opustili Kosmet a přesunuli se do Makedonie, armáda odhadovala, že útok NATO je jistý a začala rozmísťovat jednotky.

NATO zaútočilo 24. března s 464 bojovými letadly, avšak časem jejich počet zvyšovalo, neboť armáda Jugoslávie kladla nečekaně silný odpor. I přes hojnou leteckou podporu aliance, se pozemní desant ze severní Albánie na Kosmet přes Košare nepodařil.



NATO plánovalo pozemní ofenzivu na „spálené zemi“ poté, co zlikviduje protileteckou obranu. Po 78 dní bombardování však byly dvě třetiny zbraní stále připraveny k boji stejně jako více než 99 procent mobilizovaných vojáků.

Do ukončení agrese 10. června NATO posílilo letectvo skoro třikrát, na 1.150 válečných letadel.

Ty během 2.300 leteckých úderů na vojenské a civilní cíle vystřílely přibližně 420.000 projektilů o celkové hmotnosti 22.000 tun. Zhruba 20.000 projektilů bylo největšího kalibru počítaje v to i 1.300 střel s plochou dráhou letu. Srbsko také bylo zaplaveno 37 000 kontejnery s 350 000 kazetových bomb.

Podle doposud shromážděných údajů zahynulo během bombardování 1.002 příslušníků jugoslávské armády (VJ) a přibližně 2.000 civilistů. Při bombardování bylo zraněno více než 6 000 civilistů. Dosud nebyl proveden důkladný výzkum zdravotních následků bombardování, ale je nesporný údaj o enormním nárůstu maligních onemocnění.

Během agrese NATO zničilo či poškodilo 1.026 civilních objektů. Zničeno bylo 300 škol, nemocnic a budov státní správy. Zbouráno 148 obchodních a obytných objektů a 54 objektů dopravní infrastruktury, z čehož 45 mostů. Poškozeno bylo 176 kulturních památek, mezi nimi i 23 středověkých klášterů. Odhady škod se počítají od 30 až do 100 miliard dolarů.

Vojenské střety skončily Kumanovskou dohodou, ale pořád zůstávají v paměti národa.

- - - -

Zdroj: http://www.nspm.rs/hronika/15-godina-od-nato-agresije.html

překlad nd